23.kapitola

25. ledna 2013 v 0:02 | Kikki |  FFVII - Stíny
Konečně jsem se dokopala k tomu, něco po čase napsat. Navalilo se mi dost starostí. To zná každý...

Ráno jsem vstala a podívala se na Zacka, který ještě pořád spal. Oblékala jsem se, když jsem oslyšela šustění peřiny. Otočila jsem se a ušklíbla se, když na mě Zack zamžoural.
"Dobrý ráno."řekla jsem a utáhla si pásek.
"Kam jdeš? "zamumlal Zack a pomalu se posadil.
"Jedu ti pro nějaké věci, takže než se vrátím můžeš se válet v posteli."řekla jsem, natáhla se pro bundu a odešla.

Když jsem se vrátila Zack se pořád válel v posteli a podřimoval. S povzdechem jsem položila tašku s věcmi vedle gauče a zapnula televizi. Tupě jsem zírala na obrazovku, než jsem ji zase vypnula a napsala sms Angealovi, co mám dělat se Zackem. Odpověd mi přišla obratem. Otevřela jsem ji a s povzdechem se zvedla z gauče. Na konferenčním stolku jsem nechala lísteček, že jdu za Angealem a šla do Angealovi kanceláře. Vešla jsem tem bez klepání a kývla Angealovi na pozdrav.
"Ahoj."řekl a já se posadila na jednu ze židlí. "Dej mi moment. Jen tohle dodělám." řekl a pár minut něco klepal na klávesnici počítače, než se na mě otočil.
"Tak.."zamumlal a podíval se na mě. "Je snad se Zackem nějaký problém?"zeptal se a já zavrtěla hlavou.
"Problém ne, jen nevím co s ním."řekla jsem a Angeal významně pozvedl obočí.
"Nevíš co s ním? Myslíš, co se jeho pobytu u tebe týče?" zeútal se překvapeně a já přikývla. "Aha. Nemyslel jsem si, že ti bude vadit jeho přítomnost."povzdechl si a začal si mnout bradu.
"Tak jsem to nemyslela. Nevadí mi, že tam je, ale otázka je spíš na jak dlouho. Myslím si, že je to rozumný chlap, který se o sebe dokáže postarat."namítla jsem.
"Má mentalitu 18 teenagera, ne-li míň. Nechci ho nechat bez dozoru a tobě věřím. S vychováváním máš už přece jen nějaké zkušenosti."řekl Angeal vážně a já se nasupeně opřela lokty o stůl.
"To mu mám dělat mámu?"obořila jsem se na něj a Angeal s úsměvem zavrtěl hlavou.
"Ne. Přesněji řečeno ho máš chránit před tím, aby se dostal do problémů jak má ve zvyku."
"Takže možnost, že bych se ho zbavila a přenechala hlídání někomu jinému se zamítá?"zeptala jsem se otráveně a Angeal přikývl. "A od kdy jsi můj nadřízený?"zeptala jsem se nasupeně. "Od té doby, co jsi mimo službu. Nezlob se, ale potřebuji pracovat. Mám tu spoustu papírování."řekla a já se kousla do rtu, aby jsem ho netitulovala nadávkama. Urychleně jsem se odporoučela z kanceláře a třískla dveřmi.
"Dohajzlu!!!!"zařvala jsem a šla zpátky do bytu. Zack seděl na gauči a rozespale se na mě otočil.
"Stalo se něco?"zeptal se a já vztekle zavrčela. "Proč jsi naštvaná?"vyptával se a šel za mnou do ložnice.
"Být tebou, tak se odporoučím zpátky do obýváku jinak tě přerazím a je mi jedno, co na to řekne Angeal."řekla jsem ledově a Zack se zamračil.
"Nic jsem ti neprovedl, tak nevidím důvod, proč jsi na mě tak... "zarazil se v půlce věty, máchl rukou a odcházel do obýváku.
"Tak co?"zeptala jsem se ho nasupeně a Zack padl na gauč.
"Nech to být."řekl tiše a já si stoupla nad něj.
"No tak to řekni!"provokovala jsem a Zack se na mě vztekle otočil.
"Tak hnusná. Já vím, že tě tu otravuju, ale nechápu proč mě nenávidíš!"zasyčel a já se napružila.
"To máš pravdu. Vadíš mi tu, ale dostala jsem rozkaz, že tu zůstaneš a mám tě na povel, takže budeš dělat, co ti říkám!"oznámila jsem mu a Zack se arogantně uchechtl.
"Nebuď naivní."zamumlal a zvedl se k odchodu.
"Kam si myslíš, že jdeš?"zeptala jsem se naštvaně. Já tak nesnáším, když mě někdo ignoruje.
"Pryč! Jsi pěkná fůrie! Nebudu tady s tebou už ani minutu! Cvičenýho psa si dělej z někoho jinýho!"zaprskal a zabouchl za sebou dveře. Vyběhla jsem na chodbu a rychle mu skočila před nohy.
"Uhni!"vyštěkl a já se ušklíbla.
"Nebo co?"zeptala jsem se ho výsměšně. Zack zatl zuby a zafuněl. Chvíli jsem čekala a pak nasadila vítězný úsměv.
"Sarah!"zavolal někdo za mnou a Zackův pohled změkl. Otočila jsem se a povzdechla si.
"Aerith.."zašeptal Zack odstrčil mě z cesty a šel jí naproti. Aerith se zamračila a nachala se obejmout, ale ve chvíli, kdy se jí snažil políbit mu dala pěstí do břicha. Zack se zlomil a já zasténala.
"Blbec.."zamumlala jsem a uchechtla se, při pohledu na brunátnou Aerith.
"Tohle už neopakuj!"varovala ho a já na ní přátelsky pokývla.
"Klid. Zack si jen neuvědomil v jaké době žije."chlácholila jsem ji, aby jsem ji nemusela odhánět od Zacka, do kterého by se jistě s vervou pustila. Ne že by mi šlo o něj, zasloužil si to, ale nechtělo se mi vysvětlovat Angealovi proč jeho štěně hraje všema barvama.
"Udělal jsem ti něco?"zeptal se Zack ukřivděně a vzápětí se zase držel za břicho.
"Dost blbá otázka Faire!"vyštěkla a já protočila oči.
"Aerith...Přestaň ho už mlátit."napomenula jsem ji a čekala, než svoji pozornost zaměří na mě.
"Chtěla jsem s tebou mluvit o tom včerejšku."řekla tiše a podívala se úsečně na Zacka, který se opřel o stěnu a dělal, že je vzduch.
"O čem přesně?"zeptala jsem se zmateně. Včera se toho stalo až moc na můj vkus.
"O Nině. Sepsali jsme s Gavinem výpovědi svědků jediná výpověď, která nám chybí je ta tvá."vysvětlila Aerith a Zack se na nás zaujatě podíval.
"Nina? Něco mi to říká."zamumlal a Aerith se zamračila.
"To by mělo! Tvoje bývalá holka málem Sarah zastřelila."řekla a Zack se zamračil.
"Já za to nemůžu!"bránil se a Aerith se na mě otočila.
"Mohli by jsme jít k tobě a sepsat to?"zeptala se a já přikývla. Vykročila jsem s Aerith ke dveřím mého bytu, když jsem se otočila zpátky na Zacka.
"Ty pojď taky."pobídla jsem ho a Zack otráveně protočil oči než se začal pomalu šourat ke mě. Počkala jsem, než Zack vejde do bytu a zavřela za ním dveře. Aerith se mezitím už dávno uvelebyla na gauči a v ruce držela notes. Posadila jsem se na opačný konec gauče a podívala se na Zacka, který nejistě postával u dveří.
"Mám odejít?"zeptal se a já zavrtěla hlavou.
"Klidně tu zůstaň. Nejde o nic tajného."řekla jsem a přikývla na Aerith, která čekala až bude moci začít. Zack se posadil na gauč vedle mě a Aerith si nalistovala čistou stránku.
"Takže jak jste se dostali s Ninou do kontaktu?"
"Přišla jsem do haly a koupila si kafe z automatu. V klidu jsem tam stála a pila, když ke mě přišla s tím, že se mnou chce mluvit. Ptala jsem se jí co chce a ona mi odpověděla, že mám dát Zackovi pokoj."řekla jsem a Zack se na mě udiveně podíval. Ignorovala jsem to a věnovala se Aerith, která si to zapisovala.
"Co bylo dál?" zeptala se a já se pohodlně zavrtala do gauče.
"Řekla jsem jí, že nemám důvod. Začala na mě vytahovat, že Zack se mnou nemůže mít normální život, ale že se s ní ano a tyhle řeči. Zeptala jsem se jí, přoč si to myslí a ona mi odpověděla, že ví co jsem zač. Že jsem upír. Tak jsem udělala to co vždycky, když mě někdo naštve. Byla jsem arogantní."
"Nějací svědci tohohle rozhovoru nejsou?"
"Ne."
"Pokračuj dál.."pobídla mě Aerith, když dopsala.
"Potom jsem jí řekla že je magor, že si má na tu svojí palici sehnat nějaký prášky a odcházela jsem, když na mě začala střílet. Křičela, že jsem jí Zacka ukradla. Já jsem na ní zakřičela, že Zack ji poslal k šípku a víc už nic, protože ji odtáhli stráže."řekla jsem a Aerith zaklapla notýsek. "Bude to takhle stačit?"zeptala jsem se a Aerith přikývla.
"Tvoje výpověď se shoduje s ostatními, takže víc toho není potřeba. No, tak já půjdu. Gavin na mě čeká."řekla a pomalu šla ke dveřím. "Jo a mám tě od něj pozdravovat."řekla mezi dveřmi a zabouchla za sebou.
"To jsem nevěděl, že máš o mě takovej zájem."řekl samolibě Zack a já mu vlepila pohlavek.
"Nebuď nafoukanej. Ten kdo má o mě zájem jsi totiž ty!"ukázala jsem na něj prstem a Zack se zašklebil.
"Já mám být na co nafoukanej. Jsem totiž kus."prohlásil a já se rozesmála.
"To nevím kterou holku na tohle ego sbalíš. Leda tak nějakou blbku s mozkem o velikosti hrášku."řekla jsem nezaujatě a Zack si založil paže na hrudi.
"Co ty o tom můžeš vědět."ucedil a já pokrčila rameny.
"Asi nic, ale jsem si naprosto jistá, že žádný balení holek v tvým případě nehrozí."usadila jsem ho.
"A jak mi v tom zabráníš?"zeptal se arogantně a já se uchechtla.
"Zapomněl jsi na něco důležitého."
"A na co?"zamračil se a já se zazubila.
"Přece na to, že jsem tvoje chůva drahoušku!"poslala jsem mu vzdušný polibek a Zack se naštvaně vymrštil z gauče.
"Nemůžeš mi říkat co budu dělat!"odporoval a já si povzdechla.
"Hele, tak takhle. Jsem od Angeala pověřená, že se o tebe za a) postarám, za b) že budeš celej a za c) že se nedostaneš do problémů. Hodlám to splnit, takže buď spolupracuj a půjde to v klidu nebo to půjde silou a to mi věř, že nechceš." Zack na mě ukázal vztyčený prostředníček a poroučel se ke vchodovým dveřím.

Posadila jsem se na postel a se spokojeným úsměvem se dívala na svázaného Zacka, který se skrze roubík snažil vyhuhlat nějakou ze svých výhružek. Vytáhla jsem mu roubík z úst a čekala co z něj vypadne.
"Nesnáším tě."zasténal a já se usmála.
"Žádná novinka."konstatovala jsem a Zack se na mě s prosíkem podíval.
"Rozvaž mě."řekl pořád bohužel pro něj rozkazovacím způsobem.
"Trhni si."reagovala jsem bezvýrazně a pozvdechla si.
"Okey! Vyhrála jsi! Budu tě poslouchat a nebudu dělat nic, o čem nebudeš vědět."prosil a já se usmála.
"Přísaháš?"zeptala jsem se a Zack horlivě přikývl.
"Jo, jen už mě pusť na záchod!"vyhrkl a já ho během chvilky zbavila provazů. Zack rychle vyskočil z postele a hnal se na WC. Z místnosti jsem slyšela úlevné zasténání a musela jsem se uchechtnout. Když Zack vyšel ven, měl ten svůj zarputilej výraz a postavil se do dveří.
"Dneska veřer, ale chci jít do klubu."řekl a já pozvedla obočí.
"A co já s tím?"zeptala jsem se a Zack se ušklíbl.
"Jdeš se mnou."odpověděl a já se zasmála.
"To zrovna! Nejsem zvědavá na hejno ženských s hlubokými výstřihy, co kolem tebe krouží jako supy."zaprskala jsem a otočila se k němu zády, aby pochopil, že pro mě je to konečné rozhodnutí. To jsem ale nevěděla, že se za pár hodil budu přesně na tuhle scénu dívat.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama